Intel začne místo internetových firem investovat do robotů

Mezi roboty pronikla firma Intel, kterou lidé znají především díky výrobě čipů a procesorů do počítačů, teprve v letošním roce, když v červnu oznámila dvanáctimilionovou investici do francouzské firmy Aldebaran Robotics. Ta vyvíjí a vyrábí zhruba půlmetrové roboty pod označením Nao, kteří mají v současnosti lidi především bavit. Postavičky "vidí", slyší a poslouchají lidské povely. Když spadnou, dovedou se ze země zvednout a v chůzi se vyhnout překážce. "Prozatím jde o vyspělou hračku, brzy se ale může vyvinout v pomocníka v domácnosti," tvrdí Hejka s tím, že touto transakcí rozhodně snahy Intelu v nových oblastech nekončí.
Jak mohou pokročilé technologie pomoci v běžném životě, dokazuje například dnes velmi populární automatický vysavač iRobot Roomba či vytírač Scooba. Oba výrobky díky elektronickým "očím" a prostorové paměti samy od sebe průběžně vytírají a vysávají domácnosti. Na podobném principu fungují i robotické sekačky trávy. Další generace robotů by mohla lidem pomáhat i se složitějšími úkony. Dle Hejky má robotika budoucnost také v lékařství. Vědci od konce devadesátých let průběžně pracují například na vytvoření elektrických endoprotéz, které by alespoň částečně ulehčily život lidem, kteří přišli o nějakou končetinu. Průkopníkem v této oblasti je anglický vědec Kevin Warwick, jenž si nechal jako první člověk na světě napojit v roce 2002 na svůj nervový systém mikročip, díky čemuž mohl například bez dotyku ovládat počítač či přístroje v místnosti.
S čipem potom odcestoval Warwick z Londýna do New Yorku, kde se nechal připojit k počítači a po internetu rozpohyboval robotickou ruku ve své domovské laboratoři. Na videu, jež je možné zhlédnout na serveru YouTube, pohybuje vědec rukou připojenou k počítači a ruka "terminátora" o tisíce kilometrů dál jeho pohyby kopíruje.
V roce 2008 dovedli tuto techniku k dokonalosti římští vědci. V rámci projektu Life Hand Project dokázali připojit robotickou ruku mladému Brazilci jménem Pierpaolo Petruzziello, který o končetinu přišel (v předloktí) při havárii. Tehdy se podařilo propojit elektrickou protézu s nervy mladíka tak, že byl schopný ovládat silou vůle jednotlivé prsty. V laboratorních podmínkách hýbal prsty ruky, jako by hýbal vlastními. Prozatím však vědci nenašli způsob, jak mu robotické předloktí připevnit k paži trvale.
Provázanost lidí se stroji bude dle Hejky probíhat i na výrazně nenápadnější úrovni. "Z technologií blízké budoucnosti nás lákají i zařízení na rozeznávání pohybů očí a gest, kterými budeme moci v budoucnosti ovládat například počítače," dodal s tím, že podobné "výdobytky" techniky budou používat například i inteligentní reklamní poutače, které rozeznají, zda se na ně dívá muž či žena a zda jde o mladíka nebo starce, a podle toho přizpůsobí své sdělení. Intel Capital loni celosvětově investoval 327 milionů dolarů a letos by se měla tato suma výrazně zvýšit. Z pohledu investic má růst jen východoevropský region.

11.08.2011, Hany Farghali, Mladá fronta Dnes