Akcionáři Zentivy marně čekají na své vytěsnění

Investor František Červinka vlastní zhruba 650 akcií farmaceutické společnosti Zentiva. I když hodnota každé z nich je 1150 korun, velkou radost z nich nemá. Dokud totiž většinový majitel českého výrobce léčiv, francouzská skupina Sanofi-Aventis, neprovede vytěsnění menšinových akcionářů, Červinka se ke svým zhruba 750 tisícům korun dostane jen stěží. O vyplacení zbývajících malých akcionářů nyní rozhoduje nizozemský soud.

„Koupil jsem akcie Zentivy při jejím vstupu na pražskou burzu v roce 2004," říká Červinka. Od té doby se jejich hodnota zdvojnásobila. Jenže před rokem vykoupili naprostou většinu akcií Francouzi a ostatním akcionářům tehdy vyplatili za jednu akcii právě 1150 korun. Poté Zentivu z pražské burzy loni v dubnu stáhli. Mělo následovat vytěsnění akcionářů - k němu ale dosud nedošlo. Sanofi čeká na vyjádření nizozemského soudu, kde je Zentiva registrovaná.

„Ti akcionáři udělali chybu, že akcie neprodali během dobrovolné nabídky. Dostali by stejné peníze, ale měli by je hned," říká Karel Potměšil ze společnosti Cyrrus.

Červinka potvrzuje, že o dobrovolné nabídce věděl. „Můj broker mi ale neřekl, že bude později tak obtížné akcie prodat," dodává.

Desítky drobných investorů tak už téměř rok netrpělivě čekají, až Sanofi-Aventis vykoupí zbývající necelé jedno procento akcií. Zpeněžit akcie jiným způsobem je totiž po loňském odchodu Zentivy z pražské burzy takřka nemožné.

Sanofi tvrdí, že první kroky k povinnému odkupu zahájila už během loňských prázdnin. Minoritním akcionářům chce dát za akcii 1150 korun, tedy stejnou částku, kterou dostali ti, kteří využili dřívější dobrovolné nabídky na odkup.

„Stále čekáme na rozhodnutí holandského soudu," říká mluvčí Zentivy Věra Kudynová. Firma je registrovaná v Nizozemsku, kde - na rozdíl od Česka - rozhoduje o těchto záležitostech soud. Podle informací HN trvá tento proces obvykle několik měsíců.

Sanofi ovšem původně plánovala, že se stane jediným vlastníkem Zentivy do konce loňského roku. „Máme 99 procent a poslední procento chceme odkoupit někdy do konce roku," řekl loni v červnu šéf SanofiAventis Chris Viehbacher.

I když Sanofi opakuje, že menšinové podíly hodlá vykoupit, jsou nyní malí akcionáři zcela v její moci. „Je vždy na většinovém akcionáři, jak se rozhodne. K vytěsnění malých akcionářů ho nic netlačí," říká David Kuboň z Patria Finance, který se specializuje na právo cenných papírů. Drobným akcionářům by tak nakonec zřejmě nezbývalo nic jiného, než si odkup vynutit soudní cestou.

Akcií Zentivy se lze ještě zbavit na burze RM-Systém. Šance, že si je tam někdo koupí, je ovšem mizivá. Od začátku letošního roku proběhlo v RM-Systému pouhých 124 obchodů s akciemi Zentivy a obvykle si investoři nevyměnili víc než několik desítek akcií. Cenné papíry Zentivy se tam navíc prodávají za méně než tisíc korun. A to je výrazně nižší cena, než za kterou hodlá akcie vykoupit Sanofi.

Akcie Zentivy se nevyplatí držet ani kvůli případné dividendě. Není totiž zcela jasné, jakou dividendovou politiku Sanofi zvolí. Nijak závratné částky navíc Zentiva nevyplácela ani v předchozích letech.

Investice do akcií Zentivy se vyplatila lidem, kteří je drželi od vstupu firmy na pražskou burzu v roce 2004 až do loňska. Jejich hodnota se za tu dobu více než zdvojnásobila.

Sanofi, původně čtvrtinový vlastník Zentivy, soupeřila o převzetí českého výrobce léčiv s investiční skupinou PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Ta se ale nakonec nechtěla pustit do cenové války, nabídku na odkup stáhla a svůj balík akcií prodala Francouzům.

4.3.2010, Martin Petříček, Hospodářské noviny