Nová daň může stát Erste 50 milionů eur

Rakouský ministr financí Josef Proell k záměru uvedl, že speciálně vytvořená vládní skupina, která má nastavit parametry pro solidární daň, musí také dohlédnout na to, aby toto zvláštní zdanění nepoškodilo konkurenceschopnost rakouského bankovního sektoru.
Analytici ale i tak návrh rakouské vlády spíše kritizují a varují před nepříznivými dopady nejen na hospodaření bank, ale i vlivem na hrubý domácí produkt. „Nehodnotil bych zavedení speciální daně jako výslovně trest bankám za státní pomoc, ale fakt je, že tento krok může výrazně zhoršit hospodářské výsledky peněžních domů," řekl deníku E15 analytik Atlantiku FT Milan Lávička. Podle jeho propočtů by mohla Erste Bank zaplatit na dani až šest procent ze zisku. „Nejsou to sice likvidační sumy, ale já být na místě rakouské vlády, spíše bych se zabýval nastavením pravidel bankovního trhu tak, aby se nemusela opakovat státní pomoc bankám," dodal Lávička.

Podle studie rakouské národní banky může nová daň srazit HDP země až o 0,1 procenta za rok, jenže na druhé straně úřady vložily do fondu pro strádající vypůjčovatele 15 miliard eur, dalších 75 miliard eur poskytly na zvýšení likvidity garantováním bankovních obligací a vláda převzala od listopadu 2008 dvě finanční instituce - Kommunalkredit Austria a Hypo Alpe-Adria Bank International. Rakouská vláda také investovala 4,5 miliardy eur za problémová aktiva v Erste Bank, Raiffeisenbank, Österreichische Volksbanken a Bawag PSK Bank. Odborníci míní, že v případě schválení daně to bude v hospodaření bank další položka vůči státním závazkům, které je třeba plnit. Nejsou ale přesvědčeni o tom, zda přejímání amerického modelu do evropského, respektive rakouského bankovního sektoru je tou správnou cestou.

24.2.2010, Pavel Daniel, E15