ArcelorMittal shání peníze, chce ručit akciemi

Společnost ovládaná indickým miliardářem Lakshmi Mittalem, která se kvůli krizi potýká s výrazným propadem výroby, totiž hodlá dát do zástavy čtvrtinu svých vlastních akcií jako záruku za úvěry. Rozhodovat o tom chce 20. srpna na mimořádné valné hromadě. Zda má jít o záruku za novou půjčku nebo posílení zástav za kontroverzní levné půjčky jiným firmám Mittalova impéria, nikdo z menších akcionářů neví.

„Podklady k valné hromadě přijdou později. Zatím se můžeme jen dohadovat, že to souvisí s vnitřními půjčkami, ke kterým jsme měli výhrady. Jsme přesvědčeni, že se ty peníze daly využít jinak," uvedl Alexej Bechtin, mluvčí skupiny PPF, která v ostravských hutích prostřednictvím jiné společnosti drží asi čtrnáctiprocentní podíl.

Vedení ArcelorMittalu odmítlo účel úvěru i podrobnosti zástavy komentovat. „Vše, co jsme chtěli říct, jsme uvedli v pozvánce na valnou hromadu," prohlásila mluvčí hutí Věra Breiová.

Zástava vlastních akcií je přitom zcela nestandardní krok. „Na nic takového si u nás nevzpomínám," potvrdil ekonom Marek Hatlapatka z Cyrrusu. Možnost zastavit akcie má mít vedení hutí podle oznámení o konání valné hromady pět let.

Drobní akcionáři jsou přesvědčeni, že akcie mají sloužit jako zástava za úvěr, který ArcelorMittal čerpá u španělské banky Caja de Ahorros. Že jde o zástavu pro španělskou banku, napovídá i počet akcií, které mohou být zastaveny. Při stávající ceně dává jejich hodnota dohromady přibližně jedenáct miliard, které si ArcelorMittal v Caja de Ahorros půjčil.

„My v to doufáme. Variantu, že se Lakshmi Mittal pokouší vytáhnout z hutí další peníze, si ani nechceme připustit. Kdyby se to stalo, tak je to pohroma pro české akcionáře," řekl jeden z drobných akcionářů Jiří Psota.

Drobní akcionáři nemohou indickému miliardáři Mittalovi mimo jiné odpustit, že ze zisků ostravské huti „dotuje" jiné firmy ze svého impéria. Psota odhaduje výši půjček, které za velmi výhodný úrok Mittal jiným firmám dodal, na sedmatřicet miliard. A hovoří o tom, že zahraniční majitel společnost doslova vysává. „Zástava akcií je další lumpárna pod taktovkou Mittala," tvrdí Psota, přičemž podobně se vyjadřují i další menší akcionáři.

Část z nich se snaží podílu v hutích zbavit. I proto, že jim nic nevynáší. „Lepší zhodnocení nabízí i spořicí účty v bankách," upozornil Psota. Vedení totiž uvnitř hutí zadržuje necelých čtyřicet miliard zisku, ze kterých odmítá vyplatit akcionářům dividendy.
Podíl v ostravském ocelářském gigantu vlastnil i stát, před týdnem mu ale Lakshmi Mittal zaplatil první splátku za jeho jedenáctiprocentní podíl. Splácet bude do státní poklady po miliardě ročně.

Podle Hatlapatky může být plán na zástavu akcií krokem, jak se bránit dopadům krize. Ocelárna vyrábí asi ze třetiny své kapacity, od začátku roku musel odejít každý šestý zaměstnanec. „Ocelářský průmysl patří k těm, kterému banky chtějí půjčovat úplně nejméně. Pokud peníze potřebují, je tohle cesta, jak je získat," připustil Hatlapatka. Nicméně dodal, že bez podrobných informací se dá o plánech vedení ArcelorMittalu jen dohadovat.

7.8.2009, Jiří Smetana, Mladá fronta DNES