Ferdinand Piëch bezohledně buduje největší automobilku světa

Dlouho nebylo jasné, kdo koho ovládne: Porsche Volkswagen, nebo Volkswagen Porsche? Pádem šéfa Porsche Wendelina Wiedekinga se vše vyjasnilo. Ve válce bratranců, kde Wolfgang Porsche měl dlouho hlavní slovo v rodinné firmě a Ferdinand Piëch v největší evropské automobilce Volkswagen, vyhrál ten schopnější, dravější a bezohlednější. To ale není konec. Nyní 72letý Piëch sní o tom, že svrhne Toyotu ze špičky prodejnosti aut a do důchodu odejde jako tvůrce největšího světového automobilového kolosu světa. Má šanci. Jeden německý bankéř situaci popsal: „Piëcha už vlastně může zastavit jen sám Piëch."

Bratrovražedný boj

Není Němec, narodil se v meziválečném Rakousku. Nenosí slavné jméno Porschů, jeho otec se do rodiny přiženil. Přesto je bezpochyby nyní nejvýznamnějším německým automanažerem s rozhodujícím vlivem na VW, Audi, Škoda, Seat, Man, Scanii a nově i Porsche.

Celé Německo se ptá, co by asi na bratr(anc)ovražedný boj říkal zakladatel celé automobilové dynastie Ferdinand Porsche. Tento slavný rodák od Liberce, jehož jméno možná pochází z českého příjmení Boreš, ještě jako československý občan ve třicátých letech zakládal svou rodinnou firmu. Vedle sporťáků se ale už jako německý občan a člen NSDAP proslavil skvělou prací pro Volkswagen - lidovým Broukem za méně než tisíc říšských marek.

Automobilové impérium prosperovalo i po válce. Druhou generaci Porschů představoval syn Ferry a dcera Louisa. A zde se dělí dynastie do dvou větví, které si desítky let nemohou přijít

Ferdinand Karl Piëch

» narodil se rok před anšlusem Rakouska ve Vídni dceři zakladatele automobilového impéria Louise Porschové a právníkovi Antonu Piëchovi » dětství neměl příliš radostné: švýcarský internát, brzká smrt otce, přísná a zaměstnaná matka z něj udělaly chladného a nekompromisního muže » pracovní kariéru začal jako vývojář u Porsche, po stáhnutí rodiny z firmy do pozice akcionářů odešel projektovat auta do Audi. Zde v roce 1988 dostoupal nejvýše, v roce 1993 se stal šéfem celého Volkswagenu » jeho malý vliv na rodinnou firmu a naopak velký vliv na VW holding se nedávno změnil. Po neúspěšné snaze jeho bratrance Wolfganga Porsche ovládnout VW se Piëch naopak stal faktickým vládcem nad stuttgartskou automobilkou.

Jeho cílem je nyní vybudovat největší automobilový koncern světa » jeho zjev navozuje dojem askety, stejně tak jeho vyhýbání se alkoholu a úsečné vyjadřování. Tucet dětí se čtyřmi manželkami však tento dojem vyvracejí na jméno. Louisa si vzala vídeňského právníka a technického ředitele v rodinné firmě Antona Piëcha, jejich syn Ferdinand právě nyní válčí urputně s potomkem Ferryho - Wolfgangem Porschem.

O rivalitě této třetí generace Porschů nelze nevědět. Oba dva jsou úplně jiní a z celého srdce se nesnášejí. Možná za to může i zcela rozdílné dětství.

Piëch zažíval drsný švýcarský internát, Porsche si užíval výdobytků moderní výuky ve waldorfských školách. Ani to Piëch bratranci nezapomněl. Jak v jednom interview záštiplně poznamenal: „Wolfgang se do školy vozil autem, já musel chodit pěšky."

Porsche, Audi, VW

Ferdinandův nekompromisní styl byl poznatelný už při jeho začátcích. Po studiu mechanického inženýrství v Curychu ihned nastoupil do rodinné stuttgartské firmy, kde v šedesátých letech vyvinul několik úspěšných závodních aut.

Jeho rozžehnání s rodinnou firmou nastalo v roce 1972. Tehdy se klan Porschů a Piëchů natolik rozhádal, že jediným řešením byl zákaz přímého vlivu rodiny na management, který se přenechal najatým manažerům, a z rozhádané rodiny se stali akcionáři.

Ferdinand okamžitě odešel a své konstruktérské služby nabídl v Ingolstadtu značce Audi. O jeho úspěchu výmluvně hovoří dort, který v roce 1977 na své čtyřicáté narozeniny rozkrajoval - čtyřiceticentimetrové marcipánové Audi 80. To patří spolu s Audi 100 a Audi Quattro mezi jeho nejznámější konstruktérské úspěchy.

V roce 1993 postoupil od dceřiné firmy do ústředí - stal se na jednu dekádu šéfem celého Volkswagenu. Jeho nekompromisní styl přinesl holdingu úspěch a ziskovost. Mezi málo z jeho neúspěchů patří nepříliš úspěšná soutěž v kategorii luxusních vozů s BMW. Nakoupil Rolls-Royce či Bugatti, nicméně úspěch to nepřineslo. Ani jeho VW Phaeton nepřinesl zázračné tržby. Přesto mu úspěch ve Volkswagenu v roce 1999 s přehledem stačil na titul Automobilového manažera 20. století.

Válka o Volkswagen

To nikdo ale ještě netušil, že ambiciózní Piëch aspiruje i na titul pro 21. století s vizí největší automobilky světa se silnou divizí i v luxusních vozech. V roce 2002 odstoupil z vrcholného managementu Volkswagenu a spokojil se s předsednictvím dozorčí rady. Tehdy se ještě zdálo, že postrach automobilového průmyslu se svými intrikami končí: vzdal se části vlivu na VW, v rodinné automobilce držel svých třináct procent, ale Piëchovi jako klan měli méně procent hlasovacích práv než Porschové.

Jenže nakonec vše bylo jinak. V roce 2007 se šéfem dozorčí rady rodinné automobilky stal Wolfgang Porsche a začal spolu s úspěšným šéfem koncernu Wiedekingem uskutečňovat velkolepý plán. Z osmnácti procent ve VW se Porsche dostalo na 27 procent hlasovacích práv. Začátkem tohoto roku byla rodina Porschů u cíle. Skoro 51 procent znamenalo, že stuttgartská automobilka bude ovládat více než patnáctkrát větší VW. Jenže převzetí se Wiedekingovi nakonec nepodařilo - zadlužený výrobce luxusních vozů, kterého těžce zkouší ekonomická krize, podlehl nátlaku Ferdinanda Piëcha i dosud výsadnímu postavení Dolního Saska v automobilce.

Management by Angst

Vítězem je tak naopak Piëch. Porschův muž Wiedeking se odporoučel se zlatým padákem, nový šéf automobilky Michael Macht bude muset kromě oslabeného Porsche poslouchat mnohem více vítězného Piëcha.

Přesto to nemusí být pro stuttgartskou automobilku špatné. „Ego Ferdinanda Piëcha mu nedovolí, aby Porsche upadalo. Bude chtít dokázat, že je lepší šéf než Wiedeking," tvrdí automobilový expert, profesor Willi Diez. Piëch se pokusí vymazat dluhy Porsche pozváním katarských suverénních fondů do automobilky a VW poskytne zase své vývojové zázemí. Výsledkem by tak podle Piëcha mohl být průlom v prodejnosti této luxusní značky především na úkor BMW a celkově by mohl koncern ohrozit Toyotu na pozici světové automobilové jedničky.

Pokud by se mu to podařilo, mohl by konečně odejít do důchodu. Jeho dílo, které Frankfurter Allgemeine Zeitung nazývá „Management by Angst", by se tak grandiózně završilo.

31.7.2009, David Klimeš, E15