Mittal od státu peníze nedostane

Vláda se dnes chystá projednat žádost největší tuzemské hutě ArcelorMittal Ostrava o státní podporu. Firma, která patří do impéria nejbohatšího Asiata, indického multimiliardáře Lakšmího Mittala, požádala nedávno dopisem premiérovi o státní příspěvek na mzdy pro zhruba pět set zaměstnanců. Jde o lidi, pro něž podnik, ochromený krizí, nemá práci. Dotace by přišla na desítky milionů korun.

Šance na pomoc pro „Mittal" jsou ale malé. Už v pátek žádost posoudil ministr průmyslu Vladimír Tošovský. Podporu nedoporučuje.

„Naše stanovisko je zamítavé. Pokud by nějaká soukromá firma měla o takové podpoře jednat, základním předpokladem je, že zcela otevře karty. Krize postihuje všechny firmy stejně. Není důvod, proč by stát měl podporovat jeden konkrétní podnik," řekl HN ministr Tošovský. Zdůraznil ale, že osud žádosti ArcelorMittalu nezávisí jen na postoji jeho resortu, ale i názorech dalších ministrů.

Ani ministr financí Eduard Janota ale při dnešním projednávání nebude příliš vstřícný. „Chci se ptát na peníze, které firma půjčila mateřské společnosti, a na nevyplácené dividendy. Moje stanovisko bude nejspíš velmi vyhraněné," řekl Janota. Naráží na to, že ostravský ArcelorMittal má ve své mateřské skupině ve formě půjček uloženo skoro 25 miliard korun volného kapitálu. Dividendy nevyplácí, na čemž je léta škodný i stát jako 11procentní akcionář huti.

S pomocí by nesouhlasil ani bývalý ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Podle něj je třeba pohlídat, aby byla dodržena pravidla pro poskytování veřejné podpory. „Huť má možnost čerpat státní peníze tak, že pošle zaměstnance na školení, na něž stát přispívá," radí Nečas. Tento program ovšem už ArcelorMittal - stejně jako jiné průmyslové firmy - využívá. Společnost patřila do loňska mezi nejziskovější české firmy. Sama vydělala loni pět miliard korun, na účtu nerozděleného zisku má uloženo 38 miliard korun. Celá stejnojmenná česká skupina měla šestimiliardový profit.

Volání po státní pomoci se u nás neobjevuje poprvé. Koncem 90. let se na pokraji bankrotu octla řada průmyslových firem, například Vítkovice, Nová huť, plzeňská Škoda, Tatra či skupina Z-group. Jejich dluhy ohrožovaly i úvěrující banky. Vláda ČSSD tehdy řadu podniků oddlužila. Stát odkoupil jejich úvěry u bank, do mnohých navíc nalil miliardové finanční injekce. Některé soukromé firmy, například Škodu či Tatru, stát majetkově ovládl a později je znovu privatizoval.

S podobným postupem se dnes dá těžko počítat. Banky nejsou v takovém ohrožení, jiná je politická situace. Navíc by státní pomoc těžko přicházela v úvahu bez toho, že by soukromí vlastníci sanované firmy umožnili státu podíl na její kontrole, případně mu přenechali část akcií.

29.6.2009, Jan Záluský, Zuzana Kubátová, Hospodářské noviony