Mittal chce nabrat nový směr

Podnik ArcelorMittal Ostrava chce s příchodem nového předsedy představenstva, kterým se stal Sanjay Samaddar, zahájit novou éru přítomnosti v moravskoslezském regionu, zaměřenou na rychlejší ekologizaci hutních provozů, které v současnosti činí z podniku největšího znečišťovatele v kraji. „Letošní rok je pro nás z hlediska investic velice důležitý, začneme s projekty, které výrazně přispějí ke zlepšení životního prostředí, modernizaci výroby a také bezpečnosti našich zaměstnanců,“ popsal nejbližší plány společnosti ArcelorMittal Ostrava Sanjay Samaddar.R

ok 2008: Mittal plánuje investice za 3,8 miliardy Podle Iva Chmelíka, ředitele pro investice společnosti ArcelorMittal Ostrava, má ostravská společnost pro nejbližší období naplánováno pět hlavních investičních cílů.

„V nejbližší době chceme vybudovat novou koksárenskou baterii, uskutečnit projekt odprášení aglomerací, na vysokých pecích chceme vybudovat odprášení odléváren vysokých pecí a zařízení, které nám umožní snížit množství používaného paliva, v elektrárně chceme využívat více technických plynů z naší produkce a v neposlední řadě chceme nahradit již dosluhující tandemové pece kyslíkovými konvektory,“ popsal nejbližší plány huťařů Ivo Chmelík.

Z pěti hlavních bodů, které ředitel pro investice vyjmenoval, jsou u tří bodů hlavní důvody pro změnu ekonomické.

Novou koksovnou Mittal potřebuje nahradit dosluhující předchůdkyni, ekonomické důvody jsou stěžejní jak pro zahájení výroby v kyslíkových konvektorech, tak při snaze o větší využívání koksárenského a vysokopecního plynu. Vysloveně ekologickou investicí tak zůstává odprášení aglomerace a odprášení odléváren vysokých pecí. Peníze investované do těchto zařízení podniku se majitelům společnosti ve snížení nákladů na provoz nevrátí.

V případě odprášení aglomerace by mělo být patrné snížení prašnosti z tohoto zařízení, připravujícího železnou rudu na vsazení do vysokých pecí, až o padesát procent. Zlepšení ovzduší v okolí továrny ArcelorMittal Ostrava ale nepřijde hned, zástupci společnosti počítají minimálně se dvěma roky, než se naplánované investice zprovozní.

„Doba mezi naplánováním investice a její konečnou realizací se v těchto případech bude pohybovat okolo dvou let,“ popsal čas, který pracovníci bývalé Nové huti potřebují, aby mohli připravené projekty dotáhnout, do konce Ivo Chmelík, jenž přiblížil i celkový rozsah investic, plánovaný na příští léta.

„Jen v letošním roce budeme do jednotlivých projektů investovat okolo 3,8 miliardy korun, obdobná, nebo ještě vyšší částka by měla být uvolněna i o rok později,“ popsal Ivo Chmelík výši plánovaných investic a zároveň je porovnal s částkami, které společnost ArcelorMittal Ostrava investovala do hutí mezi lety 2003 až 2007, kdy mittalovci zaplatili za modernizaci dohromady jen 2,6 miliardy korun.

Samaddar: Dříve jsme investovat nemohli Podle Sanjaye Samaddara se společnost ArcelorMittal Ostrava nemohla k výraznějším investicím dříve odhodlat, protože na to neměla.

„Po privatizaci jsme byli na pokraji bankrotu, rok po privatizaci jsme museli splatit obrovský dluh ve výši pěti miliard korun,“ vysvětlil Sanjay Samaddar. „V roce 2005 jsme pak sice vytvořili byznysplán, který jsme ale museli po fúzí se společností Arcelor přepracovat, a plán modernizace jsme začali zavádět až v roce 2007,“ uvedl předseda představenstva. Ostravský ArcelorMittal v současnosti není rozhodně chudým podnikem, který by na investice neměl. Jen loňský zisk se výrazně přiblížil deseti miliardám korun, společnost je dokonce tak bohatá, že si může dovolit půjčit na velmi nízký úrok více než 13,5 miliardy korun své mateřské skupině.

Na investice do projektů vedoucích do zlepšení životního prostředí v regionu tak společnost ArcelorMittal Ostrava rozhodně má, a platí tak slova jejího většinového majitele, který hejtmanovi Evženu Tošenovskému při schůzce řekl, že výše financí nehraje žádnou roli.

8.4.2008, Darek Štalmach, Hospodářské noviny