Petrcíle: miliardy za korunu

Ze společnosti, jejíž cena spočívala jen v nejisté sázce na výrok arbitrů, se stala bohatá firma

V okamžiku, kdy se do prodeje jakékoliv firmy v České republice začali angažovat politici, nevěstilo to prakticky nikdy nic dobrého. Na prohrané arbitráže už putovaly ze státního rozpočtu desítky miliard korun a dominulého týdne hrozilo, že stát může o další miliardy přijít v souvislosti s prodejem ostravské Nové huti společnosti ArcelorMittal.

Od Pětroše ke Kellnerovi
Majitelé společnosti Petrcíle, která měla podle smlouvy z roku 1996 opci na nákup čtrnácti procent akcií, žalovali stát o právo na tuto opci. Stát totiž smlouvu z roku 1996 o pět let později vypověděl a tehdejší Novou huť nabídl ke koupi společnosti Mittal. Stalo se tak v okamžiku, kdy se účetnictví Nové huti začalo po letech krize dostávat do černých čísel. Majitelé společnosti Petrcíle se svých podílů po nátlaku z vlády raději zbavili, odprodali je opavskému podnikateli Radimu Masnému za symbolickou jednu korunu. Spor o opci na akcie se pak táhl několik let, až minulý týden rozhodla arbitráž, že majitelé společnosti Petrcíle mají nárok na čtrnáct procent akcií dnešní společnosti ArcelorMittal, které mají hodnotu miliard korun. Současným majitelem společnosti Petrcíle je od roku 2006 investiční společnost PPF Investmens nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Ta firmu, která neměla prakticky žádnou hodnotu a její cena spočívala jen v možnosti vítězné arbitráže, koupila od finančníka Pavla Tykače. K němu se akcie Petrcíle dostaly od opavského podnikatele Radima Masného, jemuž je prodali zakladatelé společnosti Jaroslav Pětroš, Ladislav Císař a Vilém Lerach. Právě jejich příjmení se stala základem názvu společnosti, která v polovině devadesátých let vznikla proto, aby stát mohl vyjednávat o modernizaci tehdejší Nové huti. V roce 2000 rozhodla vláda Miloše Zemana, že vypoví smlouvu se společností Petrcíle a bude vyjednávat o prodeji Nové huti s dalšími zájemci. Na majitele společnosti začala vláda vyvíjet tlak, který vyústil až v prodej společnosti Petrcíle Radimu Masnému. Společnost Petrcíle v té době vlastnila jedno procento akcií Nové huti a právo opce na dalších čtrnáct procent stejných akcií. Zástupci Fondu národního majetku navrhli, že akcie v držení společnosti Petrcíle odkoupí za aktuální cenu, tedy za necelých čtrnáct milionů korun. Dluh u Union banky, kde si v roce 1996 Petrcíle půjčila na koupi onoho jednoho procenta akcií, ale v té době činil i s úroky zhruba sedmdesát milionů korun. Manažeři proto raději prodali celou společnost Českomoravské železárenské, ovládané Radimem Masným.

Mittal přišel k hotovému
Politické tanečky okolo prodeje Nové huti trvaly až do okamžiku samotného prodeje. O ostravský podnik neměl zájem pouze Ind Lakshmi Mittal, ale například i majitel Třineckých železáren Tomáš Chrenek. Ten chtěl ostravskou a třineckou firmu spojit v jeden velký podnik, který by mohl lépe obstát v konkurenci světových trhů. Zatímco Tomáš Chrenek nabízel za necelých 68 procent akcií Nové huti 1,3 miliardy korun, Mittalovo impérium jen 660 milionů korun. Akcie získala v roce 2002 indická společnost a ještě ve stejném roce vykázala zisk.

29.1.2008, Darek Štalmach, Mladá fronta DNES